Duben 2012

Tabák

26. dubna 2012 v 11:43 | Zewla |  Moje články
Tak přidávám další a snad poslední dotazník. Opět prosím za vyplnění...
A opět děkuji za vyplnění :)

Prosím o pomoc :)

25. dubna 2012 v 21:53 | Zewla |  Moje články
Tak pracně jsem stvořila dva dotazníky, dalo mi to dost práce a tak vás prosím, sdílejte, vyplňujte, šiřte... Jedná se o mou seminárku, plánuju dotazníků udělat víc...
Kdo by chtěl vědět víc, tak ať komentuje a podobně :D Jsem mooc vděčná za každé vyplnění!

Prožití Velikonoc

8. dubna 2012 v 18:03 | Zewla |  Moje články
Velikonoce sice ještě nejsou úplně za námi, každopádně já už mám to nejhorší za sebou. Ten zítřejší den nějak moc neprožívám, zvlášť ne letos. Jsem zvědavá, jestli někdo přijde ze třídy, i když o tom dost pochybuji, počítám s tím, že přijdou jen ti mladší borci a to je mi celkem jedno. Chtěla bych shrnout to, jak jsem prožila velikonoce. Zase to bude mega dlouhé, předpokládám, takže kradu myšlenku s křížkem, každopádně já preferuji tlačítku zpět...

Na velikonoce jsem měla přesný plán. Téměř rozpis, dosto podobný, jaký mám na většinu výkendů, protože mi je teď NĚKDO (ani jednou z toho to nejsem já,..) rozplánoval na dva měsíce dopředu... Každopádně vrhnu se na každý den zvlášť...
Čtvrtek:
Plán: Ráno jít v 9 na zkoušku, v půl 11 přijít, do oběda uklidit a pak jít psat seminárku do čtyř. Následně se oblíct a v půl páté být na zkoušce, pak zpívat a v 6 se vrátit domů a pokračovat se seminárkou.
Realita: No, jenže se to klasicky nějak zbortilo.
Na zkoušku přicházíme s holkama o pár minut později. Je to tam totální eror, my zpěváci to vůbec nedáváme (Jana sebere děti z naší vesnice, kteří na něco hrají, dá jim nástroje, něco secvičí a pak přivede nás zpěváky ze sboru, aby jsme to odzpívaly. Jenže my jsme to prostě neuměly, nebyla to žádná sranda, ty písničky jsem zpívala poprvé s ňou na zkoušce, jinak jsem je nikdy neslyšela, takže bezva. Zkouška skončila v půl 12, takže bezva... No, přilezu teda dom a maminka prohlásí, že s něma musím jet nakoupit do alberta, že pudou k doktorce se ségrou a nezmákli by to, páč fotřík pak musí rychle do práce. Takže do půl druhé ještě pryč, pak dojedu, najím se a vykopnu úspěšně bratra z komplu. Pak psaní 2 hodiny seminárky, zkouška. Pak následně zpívání v kostele (abych to upřesnila, zkoušky ráno jsou s Janou, odpoledne, večer nebo v nedělu ráno se sborem, obojí však ve výsledku zpíváme v kostele). Každopádně kostel byl trochu delší, než jsem očekávala, takže jsem přišla domů v půl 7... No, přece jen jsou pro nás křesťany velikonoce tím nejdůležitějším svátkem v roce a ty obřady mám celkem ráda, rozhodně je to celkem změna a je to dost zajímavé... Přijdu teda domů, opět se mi po nějaké době podaří vykopat bratra od komplu a vrhám se na seminárku. Pak jdu pozdě spát, protože se klasicky dostanu od seminárky k něčemu úplně jinému.

Pátek:
Plán: Ráno psát seminárku, pak uklízet, učit se, upíct berana a jít ve třičtvrtě na 5 na zkoušku, v půl 7 (tentokrát už s tím počítám) se vrátit a psát seminárku...
Realita: Ráno dlouho spím :D No dobře, moc dlouho ne, tak do čtvrt na 9, jenže bratr je na komplu a odmítá mě tam pustit, takže smůla. Začnu číst knížku o Japonsku (která je mimochodem skvělá, už ju mám téměř přečtenou), pak se překonám a přečtu si asi 10 německých slovíček (stejně je neumím...), zahraju si na klávesy, opět zjistím, že mi to vůbec nejde a vykopnu bratra z komplu. Když se mi to podaří, přijde matka, že si dneska uděláme sobotu, tzn. musím uklízet. Moje námitky, že nemám čas nebere, takže bezvadný... No můj pokojíček stejně nevypadá (ani není) uklizený, takže to nemělo moc význam. Začnu psát seminárku, pak zas zkouška. Následuje kostel. Tam jsem přišla (opět, stejně jako minulý rok...) k menšímu šoku. Přichází zástup ministrantů s farářem, já jsem nahoře na kchůru (eh, takovej ten balkónek), takže mám klasicky skvělý výhled, přijdou před ty dva chcody co tam máme a celý kostel si kleká, i já si klekám. Najednou se zase mrknu a farář tam leží obličejem na koberci, naprosto jako prkno a další dvě minuty se ani nehne. Pro mě opravdu depresivní pozice, naštěstí si vzpomenu, že něco takového dělal i minulý rok, což mě uklidní :D. Při mši zjišťuju fakt, že náš milý farář už je zase klasicky nachlazený, takže bezva (sice je to silák, udělá v klidu 100 kliků, i když na to vůbec nevypadá, takový malý, nevýrazný - je menší než já :D mám 172 cm...., ale nemocinkanej je pořád, tzn. fotrovo rčení, že kdybych sportovala, tak bych nebyla nemocná asi opravdu neplatí :D), včera ho zastupoval nějaký jiný farář, který mi pokaždé, když ho vidím čím dál víc připomíná želvu... No, kostel končí 7:30, jdu na kompl, klasický scénář jako den před tím... Zakončeno tím, že sestra začala ve 12 řvat a pokračovalo to do půl 2, takže bezvadný...
Sobota:
Plán: Jít v 9 na zkoušku, přijít, uklidit, psát seminárku, v pět se jít vykoupat a hlavně si umýt vlasy, aby do půl desáté uschly a v půl desáté být na zkoušce. Ve 12 přijít doma a spat...
Realita: V noci jsem se vůbec nevyspala. Ráno valím na zkoušku, přijdu dom opět v půl 12 a u nás je teta s Adamem a Nelou, Nela se na mě okamžitě vrhá a nehodlá mě opustit ani na chvíli. Naobědvám se a jdu k babánce, kde se do mě pustí teta a půl hodiny do mě něco valí a rejpe, fakt nechápu, co to do ní vjelo, ale je mi to totálně šumák. Na všechny její rejpance reaguju naprosto klidně, takže to nakonec vzdá. Odpoledne se zabývám Nelou. Když se mi ji konečně podaří setřást, zjistím, že bratr s bratrancem jsou na komplu a rozhodně mi ho nehodlají dát. Takže se zase učím něminu (opět nic neumím), hraju na klávesy a čtu si knížku. Pak se jdu podle plánu vykoupat a tak. V půl 7 konečně odjíždějí a já se vrhám na kompl. No nálada na psaní té na posesouvání seminárky vážně není, takže napíšu pár jiných názvů pár drog a balí to, dívám se na písničky z Black and White a nakonec neodolám a musím si to natáhnout do komplu. No, pak slušně nestíhám, nahážu na sebe hadry a valím do kostela na zkoušku. Úspěšně jsem tam včas, něco málo si přezpíváme a jdeme ven se svíčkama v ruce. Celý kostel se venku shromáždí kolem, eh grilu :D, pak tam přijde farář s ministrantama a ten největší silák táhne paškál (hooodně mega svíce, tlustá tak 15 cm a vysoká... no to nevím, aspoň metr a něco...). Po příchodu zjišťujeme, že farář definitivně přišel o hlas... No, jeho zpěv raději nekomentovat, chudák byl rád, když mluvil. Pak se zapálí svíčky od paškálu a naženeme se zpět do kostela. Pointa je, aby vám svíčka, kterou má každý v ruce nezhasla a ještě ta důležitější věc, aby jste nepodpálili někoho vedle. Fakt nechápu jak, ale zatím se to nikdy nikomu nepovedlo, což je hoodně zajímavé... No, nahoře v kostele pak vyslýcháme 7 čtení, do toho 7 žalmů, většina byla poměrně úspěšná, takže super. Pak zpíváme, taky to není zas taková hrůza. Každopádně po kostele se vyhrneme ven, po krátkém popovídání se vracím domů. Jdu potichu, po tmě, abych nezbudila celej barák, jak někdo, že?, no a koho nepotkám na chodbě? "Kdes byla!?" valí fotr. "Eh, v kostele?" "Tak dlouho?!" "No, jako vždycky! Taky by sis to už mohl zapamatovat!" "No..." raději odchází. Pak jen slyším, jak mě pomlouvá před matkou, očividně má pochybnosti, jestli jsem vážně byla na místě, kde jsem řekla :D Opravdu potěší, nejlepší je, že jsem měla načuchlou bundu kouřem, protože tam byl ten "gril" :D a pak jsem si ještě šla vykloktat slivovicu, protože jsem už měla hlasivky totálně na maděru (no, poslední oběť, co jsem pro ně udělala. Dokonce jsem se donutila kloktat a pít! slanou vodu, blééé... No ta slivovica byla taky hnus...), takže kdyby to pak zkoumal pozorněji, ten kostel by mi 100% nevěřil :D No, každopáně doma jsem byla v půl 1, takže sranda...

Neděle:
S plánem jsem se celkem trefila. V 7 něco vstávám, pak si ještě chvíli čtu, snídám a podobně (jsem totálně hotová, ale musím vstávat takhle brzo, páč jinak bych pak mooc usínala a nemohla bych ani mluvit, natož pak zpívat). Začnu se oblíkat a klasicky nestíhám. Pak valím na zkoušku v půl 9. No, moc nám to nejde :D. Nakonec se ještě dohádáme, jestli si stihnem zazpívat jednu písničku nebo ne, nakonec to stihnem (já ji zpívala po druhé na zkoušce a nic mi ta melodie neříkala, vtipné bylo, že při zkoušení jsem to zmákla v pohodě a pak naostro jsem to já pořád kazila :D no nevadí...). Pak zpíváme. No, většina písniček celkem ujde, ale některé jsou dost error, ty výšky tam dává jeden soprán, což je dost bída... Ještě dám g, ale a prostě ne... Navíc po ránu... Nachlazená... No, farář mluví tak z poloviny, fakt mu to nezávidím... Pak jdu z kostela ven a najednou dveřma vidím, že tam sněží. Prostě si to začne v pohodě sněžit a za sebou slyším nějakého chlapa jak se ho někdo ptá: "Tak co, jak se máš?" "No, špatně... Vsadil jsem se, že sněžit nebude a vidíš to, jo?!!" :D Jsem z něj nemohla... :D Ještě můj komentář na farářův hlas: "No, z králíčka nám vyrostl zombee..." Pak honem domů... Nic moc nestihnu udělat, jsem úplně hotová, pak oběd, chvilička čení a ve čtvrt na 3 už jsem zase v kostele. Napětí stoupá, skončí kostel a přichází na řadu naše vystoupení. No, první zádrhel. Nemůžu najít svou paličku na činel. Propadám panice, snažím se někoho, kdo by o tom mohl něco vědět sehnat, ale všichni jsou moc daleko. Pak mně holky řeknou, že je u nožiček činelu, bezva :D Přichází první písnička. Úspěšně se mi podaří bouchat do toho činelu (dokonce jsem se do něj TREFILA!!! :D jako nejvíc mě při těch zkouškách dostávalo, když mi to ujelo a palička se činelu ani nedotkla a proletěla vedle :D dokonce to bylo tak středně, takže to bylo slyšet a neohluchla jsem :D), jenže zpívat a ještě se soustředit na tu potvoru... Při druhé sloce jsme nenastoupily. Nakonec se sboru (obsahuje 4 velký holky a pak jednu střední a dvě malý, který zpívají úplně falešně a ještě většinou začínají špatně, no ale nevadí...) podařilo chytit... Pak přicházely další a další písničky, no, zpěv dost hrůza... Na zkoušká jsem to dávala daleko víc, holky už byly taky totálně utahaný a prostě to nebylo ono, obecně jsem zvědavá, jestli jsme tam teda byly slyšet... (na zkouškách jsme ani přes 2 mikrofony slyšet prostě nebyly a to jsme jely na plno, ne jak dneska... :D) Pak po dlouhé době to skončí, pár úklon, předávání kytek a Jana se rozhodne, že dáme přídavek, tu první písničku, tu kterou jsme podělaly :D (na činel "hraju" ve dvou písničkách a zrova musela tu jednu vybrat, že?! :D) No, bylo to o trochu lepší, aspoň jsme nastoupily. Konec. "Tak až na ten zpěv a můj činel to bylo super!" komentuju s úsměvem a holky také náležitě komentují, jak to podělaly :D. Pak dostanem každej čokoládku a přivalí se tam farář s perníčkama ve tvaru vajíček. "To jste pekl?" "Samozřejmě..." zní odpověď na můj dotaz. Tím, že se na mě směje nevím, jestli to myslí vážně, nebo si ze mě dělá srandu. No, vezmu si perníček a přichází Jura. "To jste pekl sám?" "Samozřejmě! Speciálně pro tuto příležitost!!!" Eh, teď už jsem zmatená :D Podle toho zdobení na nich bych se tomu však moc nedivila... Přece jen, kdyby mu to někdo dal, tak by to hezčejc nazdobil :D říkám si... No, ty kytičky a podobně vypadají, jako kdybych je tam zdobila já. Navíc už jsem se několikrát ujistila, že faráři pečou i buchty a podobně, tak proč by nemohli píct a zdobit perníky, že... :D Vtipné bylo, že už mluvil :D
Takže asi tak k mým prázdninám... Teď jdu psát seminárku, tak mi držte palce, ať něco napíšu a stojí to za to (ne jak včera)... A užijte si zbytek velikonoc...

Lebka - večerní "kreslení"

5. dubna 2012 v 22:30 | Zewla |  Moje výtvory
Přináším fotky mého posledního výtvoru... No, není tam moc vidět, jak to vypadá normálně, ale co... Je to vyrobeno z hlíny, měla jsem k tomu předlohu, ta tam bude taky ukázána... Dělala jsem to asi tři výtvarky, byla to makačka a strašlivě mě to bavilo :D. Akorát teď se bojím, že se to srazí dolů, po vypálení, jako všechno z keramiky a bude to vypadat úplně jinak, tak mi držte palce... Nejdříve vyrobené asi ze 3 kg hlíny, kdy jsem pořád musela přidávat, pak na závěr se to rozpůlilo, vydlabalo a zase slepilo :D. Tak se pokochejte :D


Předloha :D Lebka našeho ?Karla?

Musela jsem mu lepit každej zub zvlášť :D Má jich 32... :D Jinak trochu nám hráblo a musely jsme využít toho, že tam paní profesorka zrovna nebyla...

Pokračování... Druhá verze :D

A tady už je rozpůlená, chudák :D

A závěrečná, pohled do vykuchané lebky... eh, mozek tam nebyl ani nebude...

Hlášky

5. dubna 2012 v 22:01 | Zewla |  Moje články
Téma zkopčené u Darion :D Nudím se... (píšu seminárku a dneska už to asi balím, dvě strany za den snad stačí, ne?!)
Moje kycy:
1) :D
2) Já z tebe pojdu...
3) Ty seš dneska zas úplně hotová, co?!
4) To se nedá...
5) Já chci spat!!!
6) Já chci dom!!!
7) Já nechci tu hnusnou něminu/fyziku/chemii/desku....
8) Já se z tebe posesouvám...
9) Tys to zkozila!!!
10) Kdo mi zas šlohnul to pravítko?!
11) Naval kompl!!! (na bratra)
12) Odhlašuj se a makej a né, že to vypneš!!! (pokračování, debata s bratrem)
13) Furt vypadá jako želva!!! (komentuju vzezření sestry)
14) Já to žeru...
15) Ughr....
16) Dej mi kós!
17) Co máš k sváči?
18) Ne, že zas chleba!!!
19) Fakt bys neuhodla, co mám k sváči...
20) Tak z čeho zejtra píšem?
21) Já to neumím!!!
22) Umím to, umím to, umím to, bude to jednoduchý a budu mít pěknou známku!!!
23) Tak jsem to zas posrala...
24) Byl úkol?
25) Nechtěla jsem vědět, že ho nemáš, chtěla jsemvědět, že byl!!!
26) Já to nechápu... Kubi?
27) Ughr, Kubi zase zpívá!!!
28) Vypněte to někdo...
29) Ne!!!! Ještě Hanička... Já se tady zblízním...
30) Do čerta!! A pak ještě řekni hongal a klepla mě Pepka a bude to všechno, že, Šári?
31) Jak se to dělá?
32) Pravá ruka ano, levá ruka ne... (narážka na desku)
33) Ať neříká všechno dvakrát, nebo se z něho zblízním!!!
34) Tácek už zase spí... A Trepák zas paří...
35) Za jak dlouho zvoní?
36) Dala bych si něco dobrýho...
37) V té ledničce zas nic není!!!
38) To byl zas hnus na ten oběd...
39) Opět spadla kalkulačka... Tentokrát zase tvoje!!! :D
40) Kde je zas ta propiska??!
41) Kubi? Podáš mi tu propisku?
42) Deš na oběd?
43) Jdu spat... (a lehnu si na Bábu :D)
44) (když někdo kašle) Udus se!!!
45) Asi mi upadne... svetr
46) Bolí mě noha/ hlava/ záda/ žíly...
A tak dále, a tak dále...