Duben 2011

Byly jsme v dramošu...

12. dubna 2011 v 21:43 | Zewla |  Moje články
Na dnešek jsem se celkem těšila. Měli jsme se celé dopoledne flákat, protože jsme měli zkoušku s dramošem. Poprvé se k nám přidal i pěvecký sbor (děláme muzikál Šumař na střeše), což nebyl zrovna nejlepší nápad. Od začátku jsem čekala, že to nepůjde jako po másle, ale že to bude zas až taková katastrofa, to snad netušil nikdo. Dolezli jsme na Sokec kolem půl 9. Museli jsme se narvat do kostýmů. Dobové... Samozřejmě jsme to musely s holkama klasicky okomentovat, že v tom všechny vypadáme jak těhotný a já jsem celou dobu nervila z toho, že kvůli těm dvoum spodničkám mám příšerně velkej zadek. Ještě jsem si dneska vzala svoje černý károvaný silonky, který mi připomínají takový ty, jak je nosí štětky, ještě k tomu ty spodničky s krajkou, takže jsem to okomentovala tím, že si jdem na ně zahrát... Začala jsem pošťuchovat Bábu, aby nám zatančila u ledničky, ale nekonalo se. Sbor přišel pozdě, ještě se čekalo na paní prof. a jejího manžela, která sbor vede. Potom se ještě rozespívávali, my herci jsme si na ně mezi tím pěkně zanadávali.
A mohli jsme začít. První písnička, Tradice. Vážně sranda. Neměli jsme tam orchestr, se kterým to udem cvičit až před premiérou, takže nás doprovázel jen klavír. Sice to bylo dost dobře zahrané na ten klavír, ale v těch notách byly nějaké změny, takže nám to vůbec nevycházelo a zpěv nebyl občas skoro slyšet. Takže bezva. Písničku jsme přejížděli aspoň 4x. Pak byly další písničky. Sňatková tetička celkem šla, i když to bylo moc rychlé a některý ten zpěv... No... Sen... Vážně sranda. Vůbec jsem nevěděla, kdy tam máme co dělat, bez toho orchestru se to nedalo... Ještě tam nebyl borec, kterej to má zpívat, takže bábu Cajtl zpíval profesorčin manžel, kterej u toho ještě hrál na klávesy a ten text vůbec neuměl, takže bezva. Následně L'chaim. To byla ta největší sranda. Opět tam nebyl zpěvák, takže jsme se nakonec naštvali a protože to kluci bez textů nedávali, odzpívali jsme jim to tam sami jako dramaťák. A pak jsem si to prozpěvovala celej den, ale o tom až později. Pokračovalo pár né moc zdařených písní, některé byly horší, něktré lepší. Líbil se mi akorát Zázrak, Chava a ještě jedna, u které už nevím, co to bylo za píseň, ale zpívala ji Anička. Ještě jsem se tam dohádala s jednou holkou, která už mě vytáčí asi tak 6 dramaťáků po sobě a za chvýlu to už asi nevydržím a něco jí udělám. Jediný pozitivum je, že nejsem jediná, koho vytáčí. Skončili jsme kolem jedné, naprosto zbytečná zkouška pro dramoš, pro sbor byla užitečná jen v tom, že se mohli podívat, co tam děláme a zkusit si, jak to neumí. Takže bezva. Ještě další pomalu půlhodinu jsme se soukali z kostýmu a uklízeli ten bordel. Ze sboru byli všichni naštvaní, takže vznikla věta ze scénáře, trochu předělaná: Mor aby na sbor, extra sborovej mor! (původně to bylo: Mor aby na cara, extra carskej mor!).
Cestu domů jsme si ale užily. Já s Terkou jsme si pořád zpívaly L'chaim a to celou dobu na cestě do školy (asi tak 2 km). Vyřvávaly jsme to přes celý ěsto, že nás museli všichni slyšet a většina se na nás dívala jak na dementy, ale to mi bylo jedno. Do teď nemám hlasivky, což není dobré, ale co se dá dělat. Pak ještě výtvarka. Měla jsem přesně namyšlené co budu kreslit, jenže přišel za mnou pan prof. z dramošu, že budu barvit hlavu na koně. Už jsem i s výkresem začala, jenže jsem šla barvit hlavu. Nezapomněla jsem to pořádně okomentovat, jak je to blbě udlaný, páč tam byla lysina nakřivo a mě detailistu to strašně štvalo, jenže nás poslouchala prof., která seděla vedle a tu hlavu vyráběla, takže se nazapomněla ozvat. Byl to dost trapas, jenže co se dalo dělat. Nějak jsem to nabarvila, jí se to samozřejmně nelíbilo, má ráda abstrakty, proto ta hlava měla původně zelenou barvu, byla udělaná z různě vzorovaných ubrousků a papírů. A já jsem dostala za úkol to nabarvit na hnědo. No, momentálně ten chudák kůň připomíná spíš osla, ale co se dá dělat... :D Takže vážně bezva den todle to... :D

Kresba- Pegas

9. dubna 2011 v 19:21 | Zewla |  Moje kresby
A další z mých kreseb. Pokud se divíte, že jsem kreslila zrovna Pegase, nejste sami. Koně jsem kreslila tak dvakrát a to ještě ty zjednodušené verze. Janže jsem se prostě nudila a potřebovala jsem si něco nakreslit. A náhodou jsem narazila na obrázek Pegase a protože se mi strašně líbil, dala jsem se do toho. Komentujte, jak se vám to líbí a nelíbí.

Trocha exotiky přišla do naší školy... aneb nezapomenutelný týden

8. dubna 2011 v 22:34 | Zewla |  Moje články
Neodolala jsem a musela jsem sem napsat článek o mém úžasném týdnu. Opravdu jsem si ho užila. Tak začínáme...