Říjen 2010

Pise-vam2-zewla.blog.cz má narozeniny!!!

31. října 2010 v 11:30 | Zewla |  Moje články
Takže dožila jsem se toho, že blog už má rok!! Ano je tomu tak... Není to sice moc dlouho, ale u mě je úspěch, že jsem u něčeho zůstala tak dlouho, takže všechno nejlepší ti přejeme a hodně ještě dalších let ať to tu se mnou vydržíš :D


Mimochodem, vím že je to dort pro psa, ale neříká se přece že pes je nejlepší přítel člověka? To může blog být taky...
hb

Nejmocnější umělec světa :D

23. října 2010 v 15:23 | Zewla |  Články o Johnnym Deppovi...
A další článek...


Pirát z Karibiku Johnny Depp je nejmocnější umělec světa
Johnny Depp jako nepřekonatelný pirát Jack Sparrow. (Foto profimedia.cz)
Johnny Depp jako nepřekonatelný pirát Jack Sparrow. (Foto profimedia.cz)

Johnny Depp opět velkorysý

23. října 2010 v 15:20 | Zewla |  Články o Johnnym Deppovi...
Opět se ukazuje jeho štědrost. Tolik peněz za bundy :D Mimochodem mají tam opět překlep, nemá tam být všem 5 ale 500 členům štábu....

Johnny Depp v jedné z Londýnských škol

23. října 2010 v 15:12 | Zewla |  Články o Johnnym Deppovi...
Tak konečně jsem našla nějaký článek v češtině o téhle nečekané a velice zajímavé události. Myslím, že té malé holčičce musí teď závidět spousta lidí.... No, možná to neměl dělat, teď mu bude přicházet spousta dopisů, aby za někým přijel... Že bych taky jeden napsala?? :D.

Vanessa Paradise o Johnnym Deppovi

23. října 2010 v 15:02 | Zewla |  Články o Johnnym Deppovi...
Už trochu zajímavější článek, trochu... Mimochodem mají tam blbost, Vanessa má jen dvě děti pokud je všem známo a to Lili-Rose Deppovou a Jacka Johnnyho Deppa.

Johnny Depp s Angelinou Jolie v The Tourist

23. října 2010 v 14:39 | Zewla |  Články o Johnnym Deppovi...
A další článek do mé nové rubriky.... Upřímě se mi ten článek moc nelíbí, ale co...

Johnny Depp je nejlépe placeným hercem Hollywoodu

23. října 2010 v 14:32
Článek je ze stránek idnes.cz revue...

A další kresby-mix

23. října 2010 v 1:01 | Zewla |  Moje kresby
Neptejte se mě, co dělá kočka Šklíba vedle obrázku s lebkou (už dopadla i hůř, třeba když jsme s mrs. Lovett hrály takovou tu papírkovou hru a měli jsme téma... Libertin a já ji tam tak záhadně zařadila, protože mě prostě nikdo jinej nelezl na mysl... :D), prostě se mi nechtěl dělat další spešl článek pro kočku Šklíbu a pro lebku...


nejprve tedy lebka... nevím čí je, asi nějakého bezhlavého jezdce.. :D




Lebka






A kočka Šklíba....




Kočka Šklíba
 Líbí??? :D mě ne.. :D

Další moje kresby- tentokrát ze Spiderwicků

23. října 2010 v 0:27 | Zewla |  Moje kresby
Elfka
Takže tohle jsou ještě starší výtvory. Tyhle věci se kreslí daleko jednodušeji než portréty a tyky zřejmě i lépe vypadají, protože můžete něco trochu pozměnit a bude to pořát hezké, ale když u někoho známého nakreslíte truchu jinak i ten nejmenší detail, jako třeba.. dejme tomu vráky, třeba je tam neuděláte, nebo je nakreslíte trochu jinak, bude ten člověk potom vypadat úplně jinak...



Plivník1
Tenhle se mi líbí víc než ta Elfka, ale zajímal by mě i názor ostatních..

Fantasy

22. října 2010 v 23:43 | Zewla |  Moje články
Asi každý měl nějaký svůj vymyšlený svět, kam utíkal před denními starostmi a někteří ho mají dodnes. Většina mladších dětí má obrovskou fantazii, která jim buď zůstane, nebo taky ne. Já jsem ji taky mívala. Dokázala jsem si představit cokoli, všechno do těch nejmenších detailů, ať už to bylo jakkoli nesmyslné a zbytečné. Jenže teď, když bych ji konečně mohla k něčemu pořádnému využít, ji začínám nějak postrádat. Například v kreslení, zlomek mých výtvorů už tu někde je. Neříkám, že jsou moc dobré, ale zas moc špatné snad taky ne. Snažím se postupně zlepšovat, což se mi sice částečně daří, ale nemám moc času na to zlepšování.. Jenže většina by zřejmě neuvěřila, že bez předlohy nejsem schopná nakreslit aspoň slušně vůbec nic. Moje výkresy ve výtvarce tomu plně odpovýdají, protože naše milá paní profesorka nesnáší konkrétní věci a už vůbec ne, když kreslíme podle něčeho. To se mi zdá naprosto nelogické, protože jak už bylo napsáno v jedné z mých oblíbených knih: "Nejprve se musíš naučit kreslit to, co vidíš a až pak si můžeš kreslit co chceš." Jenže když už 5 rokem ve VV nic nevidím, jak bych se pak měla zlepšovat?? Nedokážu si tu dannou věc prostě představit se všemi detaily a podobně. Fantasie mi hodně chybí i ve psaní. Když se snažím něco napsat a není to skutečné, prostě si to nedokážu představit. Proto zkrachoval můj pokus napsat horor o vlkodlacích, ikdyž ten námět nebyl zas tak špatný. Jediné, kde mi snad fantasie nechybí je v hraní. Když mám něco zahrát a vím alespoň přibližně jak to má vypadat, ten zbytek si už prostě domyslím a to i do těch nejmenších detailů, které by většina zanedbala. Není to tak samozřejmě vždycky, ale častěji než u všeho ostatního. Možná je to z toho důvodu, že divadlo už hraji spoustu let a tak už jsem v něm zkušenější než třeba v kreslení nebo psaní. Psaní mě nikdy nebavilo, ale když se ocitnete na nové škole mezi tolika tvořivými novými kamarádkami, které každé začaly už něco psát, nějak vás to k tomu donutí, nebo spíš nabudí. S kreslením už to je lepší. Bavilo mě kreslit, ale naučila jsem se prostě kreslit jen podle něčeho. První úspěch, který si pamatuji byl už někdy před dlouhou dobou. Nevím kolik mi tak bylo, řekla bych tak 7. Byla jsem na prázdninách u babičky a protože tam nepřijela kamarádka se kterou jsem tam normálně bývala, strašlivě jsem se nudila. Nakonec jsem se rozhodla, že si budu kreslit. Objevila jsem jakousi pohlednici se psi, myslím, že to byli retrívři a začala jsem ji kreslit. V té době jsem kreslila tužkou a pak to občas vybarvila pastelkami, ale to jen někdy. Neuměla jsem ještě stínovat a tak to byl v podstatě jen obrys. Vím, že jsem to kreslila asi hodinu, možná i víc (což je u mě úplně normální, někdy jsem schopná kreslit jeden obrázek  i 4 hodin, sice většinou né naráz, ale stejně s ním nakonec nejsem úplně spokojená, protože dokážu najít každou chybičku). Trochu jsem to zvětšila, protože se mi to zdálo malé a přidala tam nějaké detaily. Pamatuji si, že babička potom zkoumala, co to vlastně kreslím. Přišla za mnou, podívala se na můj výtvor a říká něco v tom smyslu jako: "To jsi vážně kreslila ty??" "No jo, teďka.." "A to jsi to neobkreslovala, anebo tak něco??" "Ne, to by ani asi moc nešlo, protože je to na nějakým neprůsvitným papíru a navíc je to zvětšený, takže.." "Máš to nakreslené moc pěkně!". Potom mě ještě vychvalovala při nějaké návštěvě doma, jak to bylo hezké. To mě moc potěšilo, protože mě doma moc za takovéhle věci nikdo nechválil. Rodiče to nezajímalo, matka se starala o bratra a otec byl většinou prič v Americe a druhá babička, kerá mě vpodstatě vychovávala si se mnou moc často nekreslila, spíš si se mnou občas zahrála nějaké deskové hry, takže je to všechny dost překvapilo. Portréty a známé osobnosti jsem začala kreslit až na Gymplu. Zřejmě to začalo mou "vytráží", kde jsme měli ve VV kreslit do ní nějakou fantasy postavu a já si z nějakého záhadného důvodu vybrala Snapea z HP. Byla to vlastně celá jeho postava i s tím jeho klasickým hábitem a podobně. Dost jsem se s tím štvala, ale tím že to byla vytráž kterou jsme kreslili navíc na papír a museli jsme ji pak nějak vybarvit to ztratilo svoje původní kouzlo a výsledek nebyl nakonec tak dobrý, ale zřejmě to odstartovalo moji kariéru portrétování. Následovala velká mezera, pak přišla éra Spidewicků a já začala kreslit všechny ty bytosti tam a pak už byli na řadě konečně portréty. A protože začala také moje Deppománie, byl to většinou právě on, koho jsem kreslila. Jenže pořát mi zbývá ta ztracená fantasie, kterou mi někdo zřejmě odčaroval, nebo se asi někam vypařila či co. Kdyby ji náhodou někdo objevil, byla bych mu moc vděčná, kdyby mi ji konečně vráti. :D+

Líčení Mad Hattera

16. října 2010 v 18:08 | Zewla |  Johnny Depp
Chudák, tohle musel vydržet každej den natáčení znovu a znovu.. Zajímavý způsob dělání make-upu :D

Mad 1
Stíny..

Mad2
Tvářenka..

Mad3
Obočí a linky...

Mad4
A dodělává se...

Mad5
Poslední vychytávky...
Mad6


A takhle to dopadlo...

Mad7


Výraz na závěr...

Mad8

Změna

16. října 2010 v 17:55 | Zewla |  Moje články
Opět změna.. Nevím jestli k lepšímu.. zdá se mi to takové až moc barevné, ale je to pozitivnější než to před tím. Jsem zvědavá, jestli y články půjdou přečíst...

Tak jsem si čmárala...

16. října 2010 v 16:02 | Zewla |  Moje kresby
No tak já ráda kreslím.. no a rozhodla jsem se dát sem některé z mých výtvorů... Moc od toho nečekejte.. ještě mi to moc nejde, ale už se snad postupně zlepšuju... Učím se portrétování, sama.... Mám těch obrázků víc, ale ještě jsem je nenaskenovala.. No tak okomentujte potom sami...

Houses spot





Mort Rainey
Normálně to vypadá trochu líp, protože tady to nějak nezvládá kresby, ikdyž to mám skvěle naskenovaný..

Hřbitov-moje oblíbené místo...

15. října 2010 v 23:11 | Zewla |  Moje články
Hřbitov. Zjistila jsem, že většina z mých momentálních kamarádek je alespoň trochu morbidní. Dokonce i ta nejsvatější, do které by to nikdy nikdo neřekl dokáže napsat scénář na hru celej o smrti a podobně (mimochodem je skvělej, ale dost náročnej, tak uvidíme co z toho vznikne). Já patřím samozřejmě mezi ně.

Prostě podzim...

8. října 2010 v 23:29 | Zewla |  Moje články
Upřímě, je to jedno z mých oblíbených ročních období. Nejraději mám sice jaro, ale podzim je taky super. Mám ráda déšť, ale v přiměřené míře samozřejmě. Líbí se mi, když je zataženo, krásně prší, člověk má takovou tu uspávací náladu, ale jak už jsem zjistila, jsem v této náladě víc tvořivá. Třeba si ráda kreslím, rodiče se dívají na bednu nebo tak něco a nemají takovou tendenci mě buzerovat jako obvykle abych se učila, takže mě při kreslení nikdo neruší. Musím být na většinu věcí v tomhle smyslu sama. Nesnáším, když se na mě někdo dívá, když se něco pokouším nakreslit nebo napsat a podobně. 1. to na začátku vypadá fakt dost strašně (neříkám, že na konci ne, ale je to aspoň o trochu lepší) a za 2. prostě nesnáším, když mi někdo kouká přes rameno a říká mi, co tam mám za chyby. Vzhledem k tomu, že jsem detailista, tak je tam stejně najdu, neříkám, že se mi všechny podaří opravit, ale najdu je... No ale vraťme se k podzimu. Líbí se mi, jak listí žloutne, nebo hnědne, no prostě mění barvu a potom začne opadávat. Všichni jsou naštvaní, že ho zase budou muset hrabat, ale je to strašně krásný, jak je popadané na zemi a tvoří jakýsi koberec, navíc krásně barevný koberec. Na podzim je ale také spousta bahna. To asi všechny štve, ale pamatuji si na jednu příhodu z dětství. Byla jsem ještě ve školce a rozhodli jsme se, že si dáme bahnovou bitku. My holky jsme se schovaly pod jakejsi keř u školky, byla tam spousta místa, navíc jsme byly dost malé, no a proti nám byli kluci, kterí na nás útočili zvenku. Uplácali jsme si všichni nějaké menší kuličky z bláta a potom jsme je po sobě házeli. Já jsem byla takový zásobitel, který sháněl a případně vyráběl další kuličky, aby ti naši útočníci jich měli pořát dost, protože já jsem moc mířit neuměla. Nakonec jsme to my holky vyhrály a tak se kluci museli stáhnout. Jako výtězové jsme s kamarádkami odcházely domů. Doma nás ale pochvala za vítězství něčekala. Dostala jsem pořádnýho sprďana za to, že jsem přišla celá špinavá. No ale stejně to stálo za tu srandu a vítězství. Momentálně mám podzim spojený s naším obecním Svatováclavským během. Pořádá se už jak dlouho a je to vážně super věc. Já sice neběžím, spíš dělám pořadatela, který jim tam pomáhá s různými věcmi co potřebují. Myslím že před 3 lety, když jsem jim pomáhala asi poprvé, se tam stala ale jedna neradostná věc. Jeden běžec, takový starší pán závod nezvládl a při běhu dostal řejmě infarkt. Okamžitě přiběhla zdravotnice, která byla na místě dokonce i se sestrou, ale masáž srdce i adrenalin nepomáhal. Snažili se ho udržet při životě, zanedlouho přijela rychlá sanitka, ale dotyčný pán zemřel při převozu do nemocnice. Proto se po něm teď jmenuje jedna disciplína našeho Svatováclavského běhu a každoročně se jde po tzv Lidovém běhu k jeho hrobu. Byla to sice velice smutná příhoda, ale i přesto, chodí na náš Svatováclavský běh čímdál více lidí. Letos je dokonce neodradilo strašné počasí, což já upřímně bych se na to vybodla, kdybych už neslíbila, že budu pomáhat. No prostě s podzimem se mi váže spousta zážitků, některých kladných a některých záporných....

p2
p

Básnička o Krtečkovi

2. října 2010 v 21:12 | Zewla |  Moje články
Takže, tuhle básničku jsem nevymyslela jen já, ale měli jsme to za úkol na jedněch narozkách vymyslet básničku s různými jmény z Krtečka. Nakonec z toho vzniklo tohle... Jeden verš jsme musely potom vycenzurovat, ale stejně ho sem napíšu :D



Krteček a žvejka

Krteček je chudák slepý,
na žvejku se pořát lepí.
Myška hloupá se mu smála,
než se k němu nepřidala.
Žabka kváká: "Co se stalo???",
vteřinek však zbývá málo,
přilepí se též.

Ježek cválá mezi stromy,
o pařez si nohu zlomí.
Kutálí se z kopečku,
"Dej si pozor, Ježečku!!!
Dole, kamarádi tvoji,
v chumlu tam slepení stojí,
běž Ježečku!! Běž!!"

Pomoci už však mu není,
všichni jsou tam přilepení.
*Všichni křičí, slzy roní,
zajíček si dole honí...*
Zachránit je jede v káře,
vzadu má dva kalamáře,
naplněne ředidlem.
Snad už tady nezhynem...
Zajíček je z žvejky páčí
a to doufám, snad už stačí..


Tak co na to říkáte :D

7. řada Dr. House

2. října 2010 v 0:04 | Zewla |  Seriály
Takže, mimo závislosti na Deppovi mám taky závislost na Houseovi. Tento článek se bude týkat konce 6. a začátku 7. řady, takže kdo nechce vědět, co se tam dělo, ať to nečte...

Proč mě to naprosto vystihuje???

1. října 2010 v 22:58 | Zewla |  Moje články
Takže, tohle jsem našla na wikipedii, když jsem něco hledala... No a vzhledem k tomu, že jsme to nedávno brali ve škole, tak jsem si to přečetla.... No jako původně jsem si myslela, že jsem sangvinik smíšenej s melancholikem a cholerikem, ale myslím, že jenom ten sangvinik mě vystihuje dostatečně....




Sangvinik:

Zápory:
Pouští se do mnoha věcí, které pak nemůže dotáhnout do konce. Nedokáže pochopit, že může mít nějaké zásadní povahové vady. Příliš mluví, je rozvláčný a často a rád přehání. Na termíny u práce si příliš nepotrpí, střídá často zaměstnání.

Klady:
Sangvinik má rád společnost. Je citový a okázalý, dokáže vše přeměnit v legraci. Nachází v životě spoustu vzrušení a dokáže své zážitky zajímavě a pestře vyprávět. Je vždy vstřícný a optimistický. Již od dětství bývá zvědavý a veselý, dokáže si hrát se vším, co je při ruce, miluje přítomnost ostatních. Nemusí mít více talentu než ostatní, ale zřejmě si užívá více zábavy a legrace.
Jeho charisma a překypující osobnost k němu neustále přitahuje lidi. Zatímco ostatní povahy pouze mluví, sangvinik vypráví příběhy. Rád je středem pozornosti a díky svému vypravěčskému talentu je duší společnosti. Dobře si pamatuje barvy, na rozdíl například od jmen a jiných faktů. Je pro něj přirozený fyzický kontakt s ostatními lidmi, doteky, objetí, hlazení.
Má vrozený smysl pro dramatičnost a může být vynikajícím hercem. Sangvinik má naivní povahu a i v dospělosti si zachovává dětskou prostotu. Je citový, otevřený a bezprostřední, překypuje optimismem a nadšením téměř nad vším. Odjakživa chce vše vědět a tajemství u něho vyvolává šílenství.
Bez váhání umí nabídnout svou pomoc, příliš však nedomýšlí důsledky své ochoty. Je tvůrčí a neustále tvoří nové a nové vzrušující nápady. Inspiruje a přitahuje ostatní svou vlastní energií a nadšením. Umí začít hovor s každým, kdo je poblíž a hned se stane vaším přítelem.